Nevím proč si znepříjemnit život v případě darování majetku případnými spory obdarovaných. Pokud napíši závěť tak už je mi pak jedno zda se dědicové spolu přou o "spravedlivém" rozdělení. Pokud ji nenapíšu tak je to vlastně stejné. A já jsem dožil v klidu bez případných výčitek či drsnějších ataků těch kterým jsem majetek rozdělil.

No a finanční stránka věci? Pokud se nemýlím tak dědická daň je u skupin příbuzenstva stejná jako darovací. Snad jen ten poplatek notáři za vyřízení dědictví je tam navíc, ale zase jsem já při zdědění nemovitosti neplatil nic za vklad do katastru (před dvanácti lety).

Já jsem pro nechat to až na dědictví zcela jednoznačně.

Lahůdkou největší je v současném dědickém zákoně možnost vydědit vlastního bratra, se kterým měl v životě různé spory. Těsně před smrtí si umírající bratr nechá zavolat notáře a pomocí závěti s ním sepsané svůj veškerý majetek odkáže třeba svému dávnému kamarádovi z dětství - a druhý bratr nezdědí (nedostane) vůbec NIC...

Zrovna to se mi zdá dobře. Proč by měl někdo dědit po někom s kým se za jeho života nedovedl domluvit. Zvlášť ve vztahu bratr/sestra.

Nevím jaké následné zkusenosti s darovanim mate, já v rodině i mezi známými veskrze negativni. Vždycky se našel někdo, kdo se cítil podarovan nevýhodně a zacal dělat peklo ze života těm ostatním. To ovšem žádný zákon nevyřeší.

To vyřeší jedině výchova. Dar je prostě dar, není to nic, na co by měl kdokoliv nárok.